» IOM dnes

 

IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

  • v roce 2016 má 162 členských států
  • přes 100 pozorovatelů z řad států a mezivládních a neziskových organizací
  • V IOM pracuje více než 7500 zaměstnanců pracujících na více než 3000 projektech

» IOM ve světě

» IOM v regionu


Gruzie

Gruzínská zpráva o lidských zdrojích z roku 2008 (UNDP) uvádí, že průměrný příjem v Gruzii zůstává menší než v roce 1991. Gruzínská vláda konstatuje, že chudoba je jedním z hlavních problémů v zemi společně s nezaměstnaností. Úroveň chudoby se liší podle metodologie, která ji měří; dle UNDP metody příjmu 2 dolarů na den žije v Gruzii 25% lidí v chudobě. Toto procento je srovnatelné s dalšími zeměmi v regionu.

 

Zpráva o migračním managementu Gruzie publikovaná IOM Tbilisi v lednu 2008 popisuje Gruzii jako zemi ležící na hranici mezi Evropou a Asií, a tudíž zemi, přes níž plyne tranzitní migrace mezi Evropou a Asií a mezinárodní přeprava. To z Gruzie dělá jak zemi původu, tranzitu, tak i cílovou zemi.

Rusko a Gruzie se dohodly na delimitaci 80% společné hranice; zůstává několik menších strategických částí a námořní hranice bez demarkace. Hranice s Arménií zůstává bez demarkace a s Ázerbájdžánem probíhají diskuze ohledně několika přechodů. 

Od poloviny roku 2006 jsou zavřeny všechny pozemní a přístavní hraniční přechody mezi Gruzií a Ruskem jakožto výsledek napjatých diplomatických vztahů mezi oběmi zeměmi. V důsledku toho nefungují žádné přímé dopravní spoje mezi Ruskem a Gruzií.

Počátkem 90. let se rozhořely dva konflikty mezi centrální gruzínskou vládou a autonomními republikami v Abcházii a jižní Osetii. Výsledkem těchto konfliktů je, že gruzínská vláda nemá kontrolu nad těmito dvěmi územími, včetně kontroly nad pohybem v těchto regionech a hraničních přechodech do Ruska. Situace se ještě více vyostřila po válce s Ruskem v srpnu 2008.


Geografická pozice Gruzie v regionu, který čelí možné nestabilitě, znamená možnou hrozbu migračních toků uprchlíků a vnitřně vysídlených osob přes hranice Gruzie.

 

Přibližně čtvrt miliónu vnitřně vysídlených osob (IDPs – internally displaced people) z gruzínských separatistických regionů Abcházie a jižní Osetie čekají na řešení od jejich vysídlení na počátku 90. let. Většina z 220 až 250 tisíc vnitřně vysídlených osob nalezli útočiště v regionu sousedícím s Abcházií a v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Po konfliktu v srpnu 2008 přibylo k těmto další desítky tisíc vnitřně vysídlených osob.

 

Mezinárodní pracovní migrace je výrazná, ale neexistuje její přesný monitoring. Migrace za prací do zahraničí pokračuje a v mnoha zemích Evropy a bývalého Sovětského svazu, zejména Ruska, existuje rozsáhlá gruzínská diaspora. Mnoho rodin v Gruzii je odkázáno na příjmy z remitencí zasílaných migranty v zahraničí zpět svým rodinám do Gruzie.

 

Tranzitní migrace přes území Gruzie přináší několik otázek spojených s ochranou hranice. Strukturální problémy v oblasti managementu migrace a hraničního managementu negativně ovlivňují schopnost země kontrolovat migrační toky přes vlastní hranice. Konkrétně tyto problémy zahrnují nedostatečný management migrace na centrální úrovni jednou institucí zodpovědnou za koordinaci, nedostatečný systém evidence těch, kteří překročí platnost svých víz, a nakonec velice liberální vízový systém.  

 

Aktivitami projektu v pokračující fázi gruzínského rozvojového projektu bylo zejména fyzické založení dalšího Pracovně poradenského a zprostředkovatelského centra (JCRC - Job Counseling and Referral Center) v Batumi v září 2008. Batumi je druhé největší město Gruzie značně ohrožené migrací. Dále pokračuje podporu Poradenského centra v Tbilisi. Tbiliské centrum poskytuje pracovní poradenství cca 200 lidem měsíčně. Centrum v Batumi začalo fungovat v polovině září 2008.

Cílem projektu je pokračovat v systematickém rozvoji efektivního pracovního poradenství a zprostředkování pro reintegrační potřeby gruzínských migrantů vracejících se dobrovolně do své země původu, pro vnitřně vysídlené osoby (IDPs), a dále pro potenciální migranty. Projekt tak přispěje k odstranění tlaku k emigraci a napomůže udržitelné reintegraci na gruzínský trh práce.

V roce 2007 se podařilo v Tbilisi z prostředků Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky založit Pracovně poradenské a zprostředkovatelské centrum v Tbilisi při Odborné vyšší škole IT technologií gruzínského Ministerstva školství. Centrum během podzimu 2007 poskytlo poradenské a zprostředkovatelské služby již 243 klientům. Díky těmto službám se daří zlepšit integraci těchto klientů na gruzínský trh práce a omezit tak tlak k emigraci za prací.  Projekt realizuje IOM Praha v úzké spolupráci s IOM Tbilisi, a dále ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a gruzínským Ministerstvem školství a vědy, USAID, Polish aid, dvv international aj. Projekt financuje Odbor azylové a migrační politiky MVČR z prostředků ZRS.

Projekt přispěl k úspěšné a udržitelné reintegraci migrantů vracejících se z České republiky do Gruzie. Tato asistence povede následně k prevenci opakované neregulérní migrace z Gruzie do České republiky, což zároveň posílí i stabilizaci těchto migrantů v Gruzii. Cílem projektu je asistovat při reintegraci vracejícím se migrantům v zemi původu.

Reintegrační aktivity zahrnují i skupinu potenciálních migrantů v rámci prevence migrace a stabilizace ohrožených skupin na trhu práce. Reintegrační asistence spočívá v pomoci při hledání zaměstnání, rekvalifikačních kurzech rozvíjejících odborné znalosti a dovednosti a podpoře drobného podnikání.

Záměrem projektu bylo přispět k úspěšné a udržitelné reintegraci migrantů vracejících se z České republiky do Gruzie. Tato asistence vedla následně k prevenci opakované nelegální migrace z Gruzie do České republiky a tím i posílení stabilizace těchto migrantů v Gruzii.

Jedním z opatření byla reintegrační asistence vracejícím se migrantům, ale také potenciálním migrantům v regionech ohrožených pracovní migrací. Většina beneficientů projektu za tři roky jeho trvání, kteří obdrželi reintegrační asistenci, byla úspěšně stabilizována v Gruzii a neemigrovala opět do zahraničí za prací.

Dalším opatřením byla informační kampaň v Gruzii, která informovala o rizicích neregulérní migrace a cestách legální migrace. Díky informační kampani se na IOM Tbilisi obrátilo množství lidí i s konkrétními dotazy týkajícími se migrace do České republiky.