» IOM dnes

 

IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

  • v roce 2016 má 162 členských států
  • přes 100 pozorovatelů z řad států a mezivládních a neziskových organizací
  • V IOM pracuje více než 7500 zaměstnanců pracujících na více než 3000 projektech

» IOM ve světě

» IOM v regionu


Střední Asie

Střední Asie je strategicky velmi důležitý region, který je již po staletí mostem mezi Evropou a Asií. Jeho význam pro Evropskou unii díky jejímu východnímu rozšíření a vzniku evropské politiky sousedství stále stoupá, což se také odrazilo v přijetí nové strategie pro Střední Asii podepsané Evropskou radou v červnu 2007.

Státy střední Asie, tedy Kazachstán, Republika Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán, zažily od nabytí nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v devadesátých letech minulého století výrazný vývoj v politické a ekonomické transformaci. Získání nezávislosti s sebou přineslo kromě státní suverenity, multietnického porozumění a mezináboženské komunikace také nové výzvy.

Vzhledem ke své geografické poloze čelilo pět bývalých sovětských republik Střední Asie problémům s novými hranicemi a jejich ochranou, především v případě hranic s Čínou, Afghánistánem a Íránem. Například v Tádžikistánu byla ochrana hranic dříve zajišťována pouze ruskými pohraničními jednotkami a také další nové nezávislé státy si musely teprve před nedávnem zřídit vlastní kapacity pohraničního managementu. Tyto kapacity jsou v tomto regionu zvláště důležité z důvodu vysoké přeshraniční kriminality, včetně pašeráctví drog, nezákonného obchodování se zbraněmi a s lidmi.

 

Kazachstán, země s velkými zásobami minerálů a fosilních paliv a se stabilně rostoucím HDP ve výši až 9 % ročně, má v současné době,  po období silné emigrace v devadesátých letech,  vyrovnané migrační saldo. Rostoucí mzdy a nabídka pracovních míst přilákaly pracovní migranty z okolních středoasijských zemí. Z důvodu omezeného rámce umožňujícího legální zaměstnávání je většina migrantů zaměstnána nelegálně. Přestože v roce 2006 vyhlásila kazašská vláda amnestii pro určité kategorie neregulérně pobývajících pracovních migrantů, tato iniciativa přinesla legální status a ochranu pouze malé části pracovních migrantů.

 

V květnu 1993 se republika Kyrgyzstán stala pozorovatelským státem IOM a na pozvání kyrgyzské vlády otevřela IOM kancelář v Biškeku v roce 1996. V listopadu 2000 byla na 80. setkání IOM republika Kyrgyzstán jednohlasně přijata jako členský stát organizace.  Od počátku pracovala IOM v Kyrgyzstánu v oblastech, ve kterých mohla okamžitě a užitečně aplikovat své zkušenosti a znalosti, např. pohraniční management, migrační postupy, legislativa, migrace pracovních sil a aktivity namířené proti obchodování s lidmi.

 Současná politická, ekonomická a sociální situace v republice Kyrgyzstán jasně ukazuje potřebu další regulace a zlepšení migračních procesů. Tato malá země s několika problematickými hranicemi čelí mnoha skličujícím problémům. Přes 60% populace žije v chudobě. Přes omezené naleziště přírodních zdrojů je průmyslová základna takřka nefunkční. Jižní část Kyrgyzstánu se stala hlavním koridorem pro transport opia z Afghánistánu na západ. Země je využívána k nelegálnímu průjezdu migrantů z Jižní Asie: ze Srí Lanky, Pákistánu, Bangladéše, Indie, Afghánistánu do Ruska, Ukrajiny a Evropy. Existuje tu také vzrůstající hrozba nezákonného obchodování se zbraněmi hromadného ničení a jejich pašování přes území republiky, stejně jako nebezpečí obchodování se zbožím a technologiemi užívanými pro výrobu zbraní hromadného ničení. Vzrůstající nestabilita v Uzbekistánu a Ferganském údolí vzbuzuje strach z islámských radikálních hnutí, která se mohou uchýlit k pašování zbraní a zbraní hromadného ničení a/nebo materiálů a technologií užitečných na výrobu zbraní hromadného ničení přes území Kyrgyzstánu.

Následkem chudoby je akutní a spontánní emigrace vysokého procenta kyrgyzské populace. Největší část pracovních migrantů míří do Ruské federace a Kazachstánu. Většina pracovních migranů jsou samostatní podnikatelé, kteří pravidelně cirkulují s cílem prodeje zboží. Sezónní migrace je také široce rozšířená, zvláště v oblasti zemědělských a stavebních prací. Odhaduje se, že více než 300 000 kyrgyzských pracovníků se přesídlilo do Ruska a více než 150 000 do Kazachstánu. Externí i interní migrační proudy jsou ve velké míře neregulované; země má velmi chabou politiku pracovní migrace, patřičnou legislativu a především vhodnou administrativní strukturu, které by tuto situaci řešily. Vzhledem k tomu, ze neexistují žádná pravidla pro zaměstnávání, migranti často končí v otrockých podmínkách obětí obchodu s lidmi.

IOM poskytuje odbornou expertizu a napomáhá státu při vývoji nezbytných politik a legislativy, regulaci migračních proudů a budování kapacit migračních managementu ve všech oblastech migrace.

 

Dva roky po nabytí nezávislosti na Sovětském svazu se Tádžikistán stal pozorovatelským státem IOM (na podzim 1992) a hned poté otevřela IOM pobočku v Dušanbe a začala tak svoji činnost v zemi.

Během tádžické občanské války, která vedla k vysídlení 700 000 osob, poskytovala IOM Dušanbe asistenci migrantům a státním úřadům, aby tak urychlila návrat uprchlíků a dalších vysídlených osob. Jako akt uznání pomoci IOM Tádžikistán zažádal o členství a stal se 29. listopadu 1994 řádným členským státem IOM.

Každým rokem migruje značné procento populace za prací do zahraničí z důvodu chudoby v zemi. V roce 2008 toto číslo dosáhlo nového rekordu přes jeden milión obyvatel, což je nejméně polovina práce schopného obyvatelstva v zemi. Remitence přesáhly 2 miliardy USD, což je téměř polovina HDP země. Neregulérní charakter této migrace vede však často k diskriminaci, obchodu s lidmi a vykořisťování.

Kombinace těchto faktorů naznačuje, že udržitelný rozvoj v Tádžikistánu bude záležet na schopnosti vlády řídit regulérní, humánní a bezpečný pohyb osob a zboží do a ze země. Vládní autority potřebují naléhavě pomoci s budováním kapacit v oblasti migrace, potřebují pomoci analyzovat migrační výzvy prostřednictvím výzkumů, publikací, debat a zvýšit informovanost migrantů. To vše by se mělo odehrávat na pozadí efektivního migračního managementu.

 

Česká republika začala v regionu s rozvojovými projekty v oblasti migrace, rozvoje působit od roku 2008, a to konkrétně v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Projekty jsou financované Odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky z programu Zahraniční rozvojové spolupráce. Jedná se o projekty podporující jak podporu migračních kapacit všech tří států, tak i podporu reintegračních mechanismů pro navrátilce, ale i populaci ohroženou migrací.

 

Bezprostřední cíle projektů

Na přelomu září a října 2008 byla zorganizována dvě setkání představitelů migračního managementu Kyrgyzstánu a Tádžikistánu s jejich českými protějšky z Ředitelství služby cizinecké policie,  oddělení dokladů, a Útvaru boje proti organizovanému zločinu. V rámci setkání bylo vyškoleno 21 středoasijských zástupců. Návštěva dvou pohraničních přechodů umožnila zmapovat reálné potřeby pohraniční stráže přímo v terénu.

Dále proběhlo v listopadu 2008 školení školitelů v České republice na Policejní škole Holešov v problematice profilace a identifikace dokumentů. Účastníci pocházeli z kyrgyzského ministerstva vnitra, oddělení dokladů a víz, pohraniční stráže, konzulárního oddělení MZV a tádžické pohraniční služby a hraničních přechodů.

Na přelomu října a listopadu 2009 přijeli čeští experti z Ředitelství služby cizinecké policie a z ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, do Biškeku a Dušanbe, kde sdíleli s kyrgyzskými a tádžickými odborníky své znalosti a zkušenosti v oblasti migrační legislativy České republiky a boje s nelegální migrací a organizovaným zločinem.

V roce 2009 proběhla v České republice ve dnech 5.–9. října 2009 výměna zkušeností věnovaná migračnímu managementu a návratové politice občanů třetích států. Této studijní cesty se v rámci projektu zúčastnili čtyři odborníci z Kazachstánu, dále pak celkem 15 expertů z Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu.

 

Dále IOM Praha zorganizovala výměnu zkušeností pro zahraniční odborníky z Arménie, Ázerbajdžánu, Gruzie, Moldavska, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu ve dnech 19.–23. října 2009 v České republice. Tento seminář byl věnován reintegračním mechanismům v cílových zemích pro usnadnění reintegrace na trh práce navrátilců, nezaměstnané populace ohrožené migrací obecně a vnitřně vysídlených osob.

  

Celkové náklady na projekty

Přes 150 tisíc eur bylo  v letech 2008–2009 vyčleněno na  oblast podpory státům střední Asie v migračním managementu a podpoře reintegračních mechanismů.

 

Hlavním záměrem tohoto projektu bylo podpořit  vytváření moderního systému migračního managementu usnadňující tok legální migrace zvýšením kvalifikace migračních struktur v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu a posílit kontrolu nad neregulérní migrací v/do a přes region.

Hlavním záměrem tohoto projektu bylo podpořit  vytváření moderního systému migračního managementu usnadňující tok legální migrace a zároveň zvýšit kontrolu nad neregulérním pohybem migrantů do, z a přes Kyrgyzstán, Kazachstán a Tádžikistán a podpořit zavedení reintegračních mechanismů pro návraty občanů těchto států.

Pilotní projekt české zahraniční rozvojové spolupráce v oblasti pod názvem ´Podpora migračního managementu ve Střední Asii – 2008´ si kladl za cíl napomoci při rozvoji migračního managementu zemí Střední Asie. V rámci projektu byla zorganizována dvě setkání představitelů migračního managementu Kyrgyzstánu a Tádžikistánu s jejich českými protějšky, v jejichž rámci bylo vyškoleno 21 středoasijských zástupců.